top of page

Trenéři a lektoři

PhDr. Petr Junek

Vedení výcvikových skupin a skupinových supervizí v ČSPAP a IGA Praha, přednášky tamtéž (vše od cca 1997). Obdobná výuková a tréninková práce v ČPS. Publikační činnost.

MUDr. Ondřej Pěč, Ph.D.

Vedení výcvikové skupiny a skupinových supervizí v rámci IGA od r. 2012, dlouholetá skupinová praxe, přednášková činnost ČPS, ČSPAP a IGA Praha. Publikační činnost v odborných časopisech a monografiích.

PhDr. Karel Koblic

Vedení výcvikových skupin a skupinových supervizí v IGA, VIAP a SUR, vedení dvou programů výcviku v supervizi (ČIS 2009-2012, 2014-2017), přednášková činnost i pro IGA Praha.

PhDr. Karel Koblic

Vedení výcvikových skupin a skupinových supervizí v IGA, VIAP a SUR, vedení dvou programů výcviku v supervizi (ČIS 2009-2012, 2014-2017), přednášková činnost i pro IGA Praha.

MUDr. Ondřej Pěč, Ph.D.

Vedení výcvikové skupiny a skupinových supervizí v rámci IGA od r. 2012, dlouholetá skupinová praxe, přednášková činnost ČPS, ČSPAP a IGA Praha. Publikační činnost v odborných časopisech a monografiích.

PhDr. Petr Junek

Vedení výcvikových skupin a skupinových supervizí v ČSPAP a IGA Praha, přednášky tamtéž (vše od cca 1997). Obdobná výuková a tréninková práce v ČPS. Publikační činnost.

Trenéři a lektoři

Institut Of Group Analysis Praha

O IGA Praha

Institut skupinové analýzy Praha je od roku 2003 členem sítě EGATIN (European group analytic training institutions network). Výcvikový tým IGA Praha je první českou skupinou vycvičenou zahraničními skupinovými analytiky. 

Od roku 2008 pořádá IGA Praha výcviky ve skupinové analýze.

Podmínky výcviku odpovídají mezinárodním normám EGATIN, absolventi výcviku mohou aspirovat na členství v mezinárodní organizaci skupinových analytiků GASi.

  • Frankfurtská škola stojící na samém začátku vývoje skupinové analýzy byla vlivem společenských událostí Evropy třicátých let rozprášena po celém světě. Nevyhnul se tomu ani na anglické podmínky obtížně se adaptující sociolog Norbert Elias, po letech označený jako klíčový autor teoretického zázemí skupinové analýzy. Dalším klíčovým skupinovým analytikem, který z rodného Německa odešel do Velké Británie, byl lékař a psychoanalytik Siegmund Heinrich Fuchs. Již jako naturalizovaný poddaný anglické královny, S. H. Foulkes, uvedl v život jedny z prvních klinických aplikací teorie skupinové analýzy, jež byly kromě jeho osobních prožitků podmíněny průběhem a následky druhé světové války. Foulkes ve své nové domovině pracoval jako vojenský lékař a formou proto-skupiny pracoval s traumatizovanými vojáky a veterány.


    Skupinová analýza zabývající se komunikací v malé, střední a velké skupině i mezi nimi navzájem nutně reagovala na vývoj věd o člověku i na rychlé změny v lidském společenství. V průběhu padesátých let a zejména pak do konce let šedesátých byla dobudována samostatná soudržná teorie skupinové analýzy, v tu dobu úzce propojená zejména s léčbou psychických poruch. Byly rovněž ustaveny formy mezinárodní spolupráce: časopis Group Analysis a pravidelné konference. V Londýně je založena Group Analytic Society (GAS), vzniká E.G.A.T.I.N (European Group Analytical Training Institutes Network). Instituty skupinové analýzy začaly poskytovat jak ucelené vzdělání budoucím skupinovým analytikům, tak výukové kurzy aplikované skupinové analýzy pro zákazníky z různých, nejen tzv. pomáhajících profesí (školství, armáda, nepsychiatrické zdravotnictví, soudnictví, různé pracovní týmy). Společným cílem bylo a je zlepšení komunikace v malé a střední skupině na základě poznání vlastních komunikačních a interpersonálních inhibicí (míra hloubky takového poznání je vždy dána závaznou dohodou se zákazníkem).


    Skupinoví analytici se v prvních desetiletích soustředili zejména na neurotické pacienty. Postupem doby začali svou práci přizpůsobovat širšímu okruhu pacientů. Malcolm Pines popisoval na jedné ze svých pražských přednášek užitečnou aplikaci skupinové analýzy pro hospitalizované psychotické pacienty, zahrnuje v to práci s terapeutickou komunitou. Práci s psychotickými pacienty se v poslední době věnuje také letitý ředitel E.G.A.T.I.N, Ivan Urlić. Současná skupinová analýza se možná více než kdy v minulosti odkazuje k sociologovi  N. Eliasovi, a to zejména díky radikálnímu teoretickému proudu představovanému F. Dalalem a D. Brownem. Kromě přínosu v osobě Eliase inspirovala Frankfurtská škola teoretiky skupinové analýzy ještě tvarovým přístupem (M. Wertheimer). Že jsou jádrem lidské psychiky nejen sociální vztahy, ale i řeč a diskurs vůbec předpokládá M. Pines, odkazující se zejména k M. M. Bachtinovi a L. Vygotskému. Se společenským nevědomím zase více pracuje E. Hopper. Výrazný je vliv již zmíněného D. Browna (výběr z jeho díla vyšel péčí J. Maratose vloni) a také R. Staceyho. Do jaké míry se skupinové analýze daří zaujmout status celostní teorie je komplikovanou otázkou pro postmoderní směřování patrně většiny společenských věd. Naopak se v posledních letech objevují výzkumy účinnosti skupinové analýzy sloužící jako argument v různých guide-line podkladech.

    Literatura:
    Skupinová analýza. In: Revue pro psychoanalytickou psychoterapii a psychoanalýzu, 2001, III.ročník, číslo 1, str.2-73.

    Autor: PhDr. Petr Junek

  • V době ustavování mezinárodní sítě skupinové analýzy je v tehdejším Československu v plném běhu práce ve skupinové psychoterapii založená Ferdinandem Knoblochem, později vzniká plán výcvikového systému SRUB (dle úvodních písmen jmen zakladatelů, tedy Skály-Rubeše Urbana- Bouchala). Když v této fázi koncepci opouští Bouchal, vzniká dodnes působící tréninková organizace SUR. Ve vzdělávání převažovala na rozdíl od skupinové analýzy v tzv. Západní  Evropě spíše zážitková část. Zdá se, že chybějící teoretické a supervizní zázemí kopírovalo tehdejší nedostatky v již pregraduálním vzdělání pozdějších psychoterapeutů. Vedle psychoanalýzy zůstala československá skupinová psychoterapie s jejím srozumitelně, avšak výrazně zjednodušeně podávaným psychodynamickým teoretickým pozadím po dlouhou dobu totality jediným pokusem o seriózní a systematický výcvike psychoterapeutů a
    po nezbytném oživení je i dnes SUR, řečeno současným jazykem, konkurenceschopný.


    Česká skupinová analýza tedy koření jednak v poměrně soudržné tradici československé skupinové psychoterapie, jednak ve vývoji jejích konkrétních nositelů. Koncem osmdesátých let navázala první spojení s britskými skupinovými analytiky neúnavná organizátorka a pro českou skupinovou analýzu následujícího desetiletí zásadní osoba, Helena Klímová. Další vývoj je datován do první poloviny devadesátých let a je zpočátku spojen zejména s mnichovskou psychoanalytičkou a skupinovou analytičkou Marií Rhode, která k nám po převratu trpělivě dovážela kulturu skupinové analýzy zejména formou supervize balintovských skupin. V roce 1993 jsme laskavostí paní Elisabeth Foulkes (vdovy po zakladateli skupinové analýzy) zažili v Praze první čtyřdenní skupinově analytický workshop za účasti Irene Bloomfield, Sheily Thompson a Kevina Powera. Někdy v téže době zaznamenáváme též událost pro skupinovou analýzu charakteristickou, tedy svolání první´large-group´ v Česku. Vedla ji spolupracovnice Patricka de Maré, Pamela Pomerance-Steiner, společně se Stephanií Beukema.


    Postupem času se za účasti různých parciálních vlivů vytvořila skupina zájemců o skupinovou analýzu. Výcvik nakonec dílem shody okolností zajišťoval kodaňský Institut skupinové analýzy. Česká skupinová analýza má tedy ve svých kořenech napětí mezi jazyky a kulturami trenérů a frekventantů (zážitková skupina a supervize probíhaly v angličtině) i napětí pocházející z vlastní vnitřní dynamiky sestavování i dalšího fungování primární výcvikové skupiny. Z dnešního pohledu se zdá, že ne všechna napětí existující již během výběru frekventantů prvních výcvikové skupiny se podařila bezpečně ukotvit.

    V roce 2001 se v Praze koná 1. konference o skupinové analýze, jíž se účastní pro českou skupinovou analýzu klíčové osoby: Maria Rohde, Irene Bloomfield, Marie-Ange Wagtmann (tréninková skupinová analytičku primárních výcvikových skupin); Thor Friis (jeden ze dvou supervizorů českého tréninku), Malcolm Pines a Kevin Power. Vzniká pracovní skupina českých adeptů na vytvoření Institutu skupinové analýzy (IGA) v Praze. Tuto aktivitu přijíždí později politicky i organizačně podpořit i další důležitá osoba, Anne Lindhardt (druhá supervizorka tehdejšího výcviku u nás). Propracovávají se stanovy, pokračuje intervizní činnost v rámci peers group doplňovaná občasnými supervizemi setkáními jak v Čechách, tak Dánsku; v období rozvíjejícího se internetu jsme si ještě užívali nenahraditelnosti osobních kontaktů. V r. 2005 se v lékařském domě představuje české odbornosti nově založený Institut skupinové analýzy (IGA Praha), o nějaký čas později řádný člen E.G.A.T.I.N, v personálním složení Václav Buriánek Marie Hošková, Petr Junek, Helena Klímová, Karel Koblic, Ondřej Pěč, Ivana Růžičková, Luděk Vrba (výcvik v závěrečné fázi opustili Michael Šebek a Jiří Šimek). Nějakou dobu se na práci IGA podílí posléze rovněž odcházející Yvona Angerová.


    Tato skupina připravuje a organizuje první výcvikové skupiny a české vydání knihy H. Behra a L. Hearstové Skupinově-analytická psychoterapie (Triton, 2007). V pohostinných suterénních prostorách tehdejší, dnes už legendární „Břehovky“ kromě jiných projektů a plánů probíhaly diskuze o nejvhodnějších překladech skupinově analytické terminologie. Na konci června 2007 IGA Praha organizuje konferenci Skupinová analýza: inspirace a praktický nástroj pro profesionály. V této fázi byla ještě zakládající skupina konsenzuální, časem se objevovaly rozpory jak v nabírání členů výcvikových skupin (z nelékařských profesí výcvik nedokončil nikdo), tak v technické kolizi se zastřešující, domovskou organizací. Projevilo se to zejména v těch situacích, kdy členové IGA trénovali a vyučovali adepty skupinové analýzy mimo rámec tehdejšího EGATINU, tedy v ČSPAP. Postupně narůstající teoretické a kompetenční neshody vyústily v neshodě týkající se organizace konference skupinové analýzy v Praze (2014) a v dočasném zamrznutí aktivit IGA. Koncem 20. let opouští IGA Praha Buriánek, Klímová, Vrba a působí nadále jako výcvikoví skupinoví terapeuti ve skupinové sekci ČSPAP. Růžičková skupinovou analýzu přestává trénovat i praktikovat. Skupinová analýza v různých podobách či derivátech existuje v rámci ČSPAP, Raffael institutu (české překlady E. Hoppera a dalších) a patrně i BIPu. Junek, Koblic a Pěč pokračují v práci Institutu skupinové analýzy a v roce 2021 končí výcvik 5 kandidátek, z nichž tři se stávají řádnými členkami IGA Praha. Kolegyně J. Soukupová se jako zástupkyně IGA Praha účastní setkání EGATIN 2022, aby potvrdila určitý odklon aktuálního mainstreamu skupinové analýzy od klinického zaměření k postmoderně rozbředlým tématům. Budeme sledovat, zda a jakým způsobem si autosanační terapeutická síla skupiny poradí s vytvářenými zahlcujícími nároky pacientů s ranou organizací osobnosti.


    Od jara roku 2023 Institut skupinové analýzy (IGA Praha) úspěšně reakredituje svůj nový
    výcvikový program u IPVZ a v plánu je otevírání výcvikových skupin.

    Literatura:
    Skupinová analýza. In: Revue pro psychoanalytickou psychoterapii a psychoanalýzu, 2001, III.ročník, číslo 1, str.2-73.

    Autor: PhDr. Petr Junek

Mgr. et Mgr. Magda Devátová

Klinická psycholožka a psychoterapeutka, pracovala v Psychiatrické nemocnici na psychoterapeutickém oddělení a denním stacionáři, ve Vojenské nemocnici na psychiatrickém oddělení, nyní v ambulanci. Výcvik v Gestalt terapii (Dialog), Skupinové analýze (IGA), nyní EMDR (ČIPE). Členka IGA od r.2022.

Mgr. et Mgr. Júlia Soukupová

Psycholožka ve zdravotnictví, pracovala na oddělení závislostí v PN Bohnice Praha, nyní působí v denním stacionáři v Brně. Absolvovala výcvik ve skupinové analýze (IGA). Členka IGA od r. 2022.

Mgr. Xenie Uholyeva, Ph.D.

Klinická psycholožka, aktuálně pracuje v ambulanci kliniky Psyon. Učí na katedře psychologie FF UK povinně volitelný předmět Adiktologická témata pro psychology. Výcvik ve skupinové analýze (IGA) a výcvikový kurz v psychoanalytické párové a rodinné terapii (IPPART). Členka IGA od r. 2022.

bottom of page