NABÍDKAAKTUÁLNĚSTANDARDYPRAVIDLA

VÝCVIK VE SKUPINOVÉ PSYCHOTERAPII

Základní tréninkové standardy ve skupinově analytické psychoterapii

(přijaté v E.G.A.T.I.N. v květnu 1999)

Článek I

Základní obecné cíle pro výcvikové organizace

  • 1.1 Studium, vzdělávání a podpora skupinově analytické teorie a metody (jak byla založena a vypracována Foulkesem a jeho následovníky) a její výzkum na klinickém poli a v jejích aplikacích.
  • 1.2 Osvojení skupinově analytického přístupu a profesionální skupinově analytické identity
  • 1.3 Udržování vysokého standardu profesionální praxe a etického chování

Článek II

Podstatné základní předpoklady a výchozí filozofie skupinově analytického tréninku

  • 2.1 Důraz na komunikaci a sociální podstatu člověka a definování rysů socio-kulturního prostředí (společenský zdroj)
  • 2.2 Přijetí primárnosti vztahové matrix (individuum je definováno ve vztahu ke skupině) (celostní "gestalt" zdroj)
  • 2.3 Přijetí osobního a kolektivního (sociálního) nevědomí (psychoanalytický zdroj)
  • 2.4 Přijetí otevřených systémů (osoby, skupiny, organizace) v dynamické rovnováze a v procesu neustálé adaptace (systemický zdroj)

Článek III

Základní teoretické a jaderné pojmy ve skupinové analýze

Skupinová analýza:
Historie a vývoj; umístění v poli skupinových terapií; vztah k jiným teoriím

Jaderné pojmy:
Síť, matrix (dynamická a základní), komunikace, překládání, zrcadlení, rezonance, umístění, polarizace, přenos, protipřenos, projektivní identifikace a další projektivní procesy, transpersonální procesy, úzkost a obrana, odpor, tvořivé a destruktivní procesy a propracování

Klíčové pojmy definující metodu:
setting, skupinové hranice, konduktor jako dynamický administrátor (kontejner) a překladatel ("interpretátor") komunikace, terapeutická skupinově analytická akce (terapie skupinou), výběr, sestava skupiny, vývojové fáze, indikace, skupiny ve zvláštním uspořádání a se zvláštním osazenstvem, aplikovaná skupinová analýza, střední a velké skupiny, organizace.

Příbuzné teorie:
Psychoanalytické teorie; sociologické teorie (zvláště figurační sociologie Norberta Eliase); gestalt psychologie (figura/pozadí; celek odlišný od součtu částí); fenomenologie; teorie systémů a komunikace; vývojová psychologie a psychologie průběhu celého lidského života ("lifespan psychology")


Článek IV

Základní dovednosti podstatné pro praxi skupinové analýzy

Vytváření skupinově analytického postoje
Kapacita k utváření a udržování vztahů založených na zájmu a respektu k druhým; respektování dojednaného terapeutického kontraktu (cíle, důvěrnost); vyloučení používání pacientů k uspokojování potřeb či úlevy od úzkosti; relevantní osobní kvality: empatie, sebeuvědomění, síla Ega, spolehlivost a etické chování. Další relevantní osobní kvality: energie a elán, humor, schopnost řešení problémů, historická paměť, inteligence.

Dynamické působení / výkonná funkce
Kapacita vytvářet a udržovat hranice (rámec skupiny); schopnost kompetentně zaujmout roli terapeuta; schopnost organizovat a utvářet setting, vyjednávat terapeutický kontrakt a udržovat spojení s institucemi a relevantním vnějším prostředím.

Funkce "holding" a funkce kontejnující
Schopnost zvládat úzkost, frustraci a afekty (své vlastní a ty na terapeuta projikované); schopnost pracovat s protipřenosem směrem k terapeutickému efektu; schopnost setrvat u analytické techniky

Funkce analyzující a funkce překladatelská
Vysoce vyvinutá schopnost pozorovatelská a schopnost reflexe

Vytváření dynamické, pohyblivé perspektivy
  1. pohybování se mezi zaujetím procesem (identifikace) a reflektováním a pozorováním
  2. propojování různých úrovní komunikace (překládání) - vědomé a nevědomé, verbální a neverbální
  3. propojování skupiny, podskupin a jednotlivce
  4. propojování struktury, procesu a obsahu
  5. pohybování se mezi různými úrovni přenosu - současnou, projektivní a prapůvodní
Umisťování významu do kontextu

Kapacita usnadňovat skupinový proces, vytváření terapeutické kultury a přesouvání terapeutické potence z terapeuta na skupinu.

Dovednosti a příslušné strategie intervencí k zacházení se zádrhely v komunikaci a s destruktivními procesy ve skupině

Schopnost vytvářet terapeutické úsudky založené na reakci na skupinové potřeby a schopnost komunikovat je jazykem skupiny

Práce na vlastní tvořivosti a osobním stylu


Článek V

Výcvikové struktury a výcvikové požadavky

  • 5.1 Výcvik bude nejlépe uskutečněn ve struktuře zahrnující osobní terapii ve skupině, teoretické semináře a supervidovanou praxi. Vše se může odehrávat simultánně nebo v blocích nebo v kombinaci obou.
  • 5.2 Terapie, teorie a supervize by se měly během výcviku aspoň minimálně překrývat s možností zažít další terapii, teoretické semináře či supervizi před nebo po této minimální době simultánního tréninku
  • 5.3 Kandidáti by měli mít jiného terapeuta a supervizora
  • 5.4 Pokud výcvikoví terapeuti jsou zároveň lektory v teorii, mělo by se hledět na to, aby tento překryv bral co nejvíce v úvahu potřebu chránit terapeutické hranice
  • 5.5 Podstatná pro výcvik je zkušenost se středními a velkými skupinami
  • 5.6 Terapie se může uskutečňovat buď ve skupinách složených výlučně z kandidátů nebo ve skupinách kombinujících kandidáty a pacienty.
  • 5.7 Terapie by se měla uskutečňovat výlučně ve skupině, nebo alespoň po podstatnou dobu v rámci celého skupinově analytického tréninku
  • 5.8 Kandidáti mají svoji skupinu minimálně jednou týdně po dobu minimálně dvou let. Minimální frekvence takové skupiny je jednou týdně jedna sese (90 minut)
  • 5.9 Prezentace kasuistiky - teoreticky podpořené - je zásadní požadavek k ukončení tréninku.
  • 5.10 Od kandidátů výcviku se požaduje, aby absolvovali alespoň 240 hodin (tj. 160 devadesátiminutových sesí) osobní skupinově analytické terapie v malé terapeutické skupině. Jako dodatek k celkové skupinové zkušenosti mohou přispět zkušenosti ze středních a velkých skupin. Při blokovém tréninku je minimální frekvence 5 takových bloků za rok.
  • 5.11 Od kandidátů se očekává, že budou absolvovat alespoň 120 hodin v supervizním procesu a že tento proces přesáhne jejich zkušenost s vedením vlastní dvouleté tréninkové skupiny. Supervize by se měla odehrávat ve skupinách o maximálně 4 až 6 členech a s frekvencí ne menší než jedenkrát za 14 dní. V blokových tréninkových modelech může být využit model kombinující místní supervizory a "peer supervize".
  • 5.12 Od kandidátů se očekává, že absolvují alespoň 160 hodin teoretických seminářů v rozsahu nastíněném v článku III.
  • 5.13 Očekává se, že výcvikový program bude trvat nejméně tři roky ("post-introductory"), během nichž se zároveň uskuteční vyžadované minimum hodin terapie, teorie a supervize. Část terapie, supervize a teorie se může odehrávat před či po tomto tříletém období.

Článek VI

Základní struktura a postupy pro vykonávání výcviku a udržení standardů

  • 6.1 Je potřeba, aby existovala odpovídající a spolehlivá struktura splňující uvedené zásady a existoval etický kodex
  • 6.2 Mělo by být zřejmé, kdo rozhoduje a měla by být jasná procedura, která umožňuje odvolání k rozhodnutí
  • 6.3 Výcviková organizace by měla mít struktury pro výběr a přijímání kandidátů.
  • 6.4 Podmínky pro přijetí by měly obsahovat dosažení příslušné profesionální kvalifikace, absolvování úvodního kursu a určitou klinickou a/nebo psychiatrickou zkušenost před započetím tréninku
  • 6.5 Měla by existovat procedura pro hodnocení pokroku během výcviku a stejně i pro jeho ukončení
  • 6.6 Měla by existovat procedura pro výběr tréninkových terapeutů
  • 6.7 Kandidáti by měli mít možnost zúčastnit se jednání o výcvikových záležitostech
  • 6.8 Měl by být zaručen stálý vývoj organizačních struktur a standardů.


V Praze dne 28.11.2004
Přeložil Luděk Vrba



© webmaster